Věda a výzkum na UK v roce 2012

9. 1. 2012, autor: red., rubrika: Rozhovory & portréty

O nových vnitrouniverzitních výzkumných projektech, o univerzitních výzkumných centrech i programu PRVOUK jsme hovořili s prof. RNDr. Petrem Volfem, CSc., prorektorem pro vědeckou a tvůrčí činnost Univerzity Karlovy.

Pane prorektore, v roce 2012 se počítá s realizací nových vnitrouniverzitních výzkumných projektů. Můžete nám přiblížit důvody, které vedly k jejich zavedení?

Především jsme potřebovali nahradit končící výzkumná centra a výzkumné záměry a zároveň zajistit budoucnost zejména mladším akademickým pracovníkům, tak jak jsme to slíbili v Dlouhodobém záměru UK. V rámci končících center a záměrů vznikla řada velmi kvalitních týmů a my bychom rádi, aby se mohly i nadále rozvíjet.

Znamená to tedy, že výzkumná centra i záměry budou definitivně končit?

Ano, drtivá většina záměrů i center již skončila 31. prosince 2011, několik málo ještě pokračuje, ale nejdéle do konce roku 2013. Proto je nutné nové programy a projekty spustit již v letošním roce. Například univerzitní výzkumná centra, takzvané UNCE, jsou řešeny již od ledna.

Tato centra jsou tedy vyhlášena přímo univerzitou. Mohl byste říci krátce něco k jejich vzniku?

UNCE jsou soutěž, jejíž první ročník byl vyhlášen opatřením rektora č. 10/2011. Věcný záměr zásad této soutěže určené pro nejkvalitnější vědecké týmy byl projednán děkany a schválen Vědeckou radou UK již loni v červnu. Uzávěrka přihlášek byla v říjnu, aby do konce roku mohly být projekty vyhodnoceny. To se povedlo a tak začátkem prosince již byly známy výsledky.

A mohu se zeptat na ty výsledky?

Ze 47 podaných návrhů bylo uděleno 27. Projekty budou řešeny po dobu maximálně šesti let, ale bude probíhat průběžné hodnocení, které může vyústit ve zkrácení projektů. Nejzásadnější bude hodnocení po druhém roce, které bude provedeno dvěma komisemi ustanovenými zvlášť pro společensko-humanitní a přírodovědně-lékařskou oblast. Členy těchto komisí jsou přední odborníci jmenovaní rektorem na návrh Vědecké rady UK. Na základě tohoto hodnocení bude možné po třetím roce řešení některá centra zastavit, zejména pokud nebudou mít dostatek publikací.

Nemohou být ale současní řešitelé při zvyšujícím se počtu programů nejistí, do kterého z nich svůj návrh podat? Nemůže dojít k určitým překryvům UNCE např. s projekty GAUK nebo Specifickým vysokoškolským výzkumem?

To by neměl být problém. Rád bych zdůraznil, že takové tematické překryvy nevadí a účast v jednom projektu UNCE je kombinovatelná s účastí na jiných typech projektů, třeba SVV, GAUK nebo na programech PRVOUK. Důležité ale je, že se jednotlivé programy a projekty od sebe velmi liší, třeba svým charakterem, složením řešitelského týmu i možnou výší podpory. Například projekty GAUK jsou podávány individuálně studenty, jejich řešitelský tým nebývá velký; často jej tvoří pouze 2 nebo 4 lidé, a tomu odpovídá i to, že maximální míra podpory je 360 tisíc korun ročně. GAUK tedy má být „tréninkovou agenturou“, kde si studenti mohou vyzkoušet, jak podávat a řešit granty.

Naopak projekty Specifického vysokoškolského výzkumu (SVV) jsou určeny především pro plošnou podporu studentů doktorských studijních programů. Proto jsou jejich týmy rozsáhlé, návrhy se podávají hromadně za každou fakultu nebo součást UK, a je stanovena naopak nejnižší hranice projektu, a to 400 tisíc korun. V SVV mohou být navíc podávány i návrhy na uspořádání studentských vědeckých konferencí, což v případě projektů GAUK možné není.

Řešitelský tým projektu UNCE je zas tvořen nejméně deseti akademickými pracovníky. Nejméně tři, takzvaní garanti, musejí být habilitováni, nejméně dalších sedm musí být, zjednodušeně řečeno, čerstvými absolventy doktorského studia. Projekt UNCE předpokládá dlouhodobé řešení, až šest let, a na jeho realizaci je možné žádat až do 7,5 milionu Kč ročně. Rozdílů mezi jednotlivými grantovými schématy je tedy opravdu hodně a jen těžko se dají zaměnit.

Krátce jste zmínil PRVOUK. K čemu je určen?

PRVOUK je zkratka pro Program rozvoje vědních oblastí na UK. Koncepční rozvoj vědních oblastí nám ukládá Dlouhodobý záměr UK na léta 2011–2015 a cílem PRVOUK je vytvořit programy, v rámci kterých by se tento rozvoj měl odehrávat. Pro fakulty by to pak měla či mohla být příležitost zamyslet se a prodiskutovat dlouhodobější koncepci různých vědních oblastí a oborů, které provozují. Programy mohou být navíc i mezifakultní a vést tak k lepší spolupráci napříč fakultami, které se zabývají stejnými nebo podobnými vědními obory.

PRVOUK pak je tedy úplně novým programem, který zatím nemá v historii UK obdobu.

To není tak úplně pravda, podobné mezifakultní spolupráce existovaly již v rámci výzkumných záměrů. Ale máte pravdu, že podobně velké vnitrouniverzitní programy či projekty tu ještě nebyly. 

Budou se tedy i prostředky na PRVOUK přidělovat obdobně jako v případě výzkumných záměrů?

Ne, to vůbec ne. Prostředky na výzkumné záměry se přidělovaly na základě posouzení komisí a ta vycházela z posudků externích oponentů, často i zahraničních. Bohužel, ti oponenti se nikdy předtím s něčím podobným nesetkali, reagovali různě, a tak se stalo, že byly zamítnuty i velmi kvalitní projekty. Naproti tomu PRVOUK rozděluje institucionální prostředky na vědu fakultám na základě hodnocení výsledků evidovaných v RIV. Primárním východiskem tak je kritérium vědeckého výkonu podle současné Metodiky RVVI.

Pokud to správně chápu, bude také možné prostřednictvím PRVOUK vyvažovat určité nedostatky v Metodice RVVI.

Ano, to jistě také. V zájmu univerzity je hodnotit svoji vědeckou produkci nejen po stránce kvantity, ale také oceňovat její kvalitu. Fungujícím příkladem je například Soutěž monografií, která letos proběhne již potřetí. Za situace kdy metodika nehodnotila obsah monografií, vznikla potřeba ocenit jejich kvalitu alespoň v rámci univerzity. Zmíněná soutěž tak přináší nejen finanční ocenění pro autora vynikající monografie a jeho fakultu, ale především jasně ukazuje, že UK si váží kvalitních monografií.

I PRVOUK může sehrát podobnou vyvažující roli, avšak v rámci fakult. Fakulty se mohou rozhodnout, na kterou vědní oblast, to znamená na který program PRVOUK budou alokovat více financí, než kolik si tato oblast „vydělala“ podle RIV.

Nemůže tak ale vzniknout obava, že některé obory budou neprávem potlačeny?

Toho bych se nebál. Struktura PRVOUK zahrnující všechny programy se bude tvořit na fakultách tak, aby pokryla všechny hlavní vědecké oblasti. Přitom lze vycházet jak z výsledků výzkumných záměrů a center, tak také z fakultních priorit. Finální struktura programů bude nakonec společnou zodpovědností vedení UK, Vědecké rady UK i děkanů jednotlivých fakult a ředitelů dalších součástí UK. Až poté bude vypracována přihláška programu, kterou bude schvalovat Vědecká rada UK. Nejedná se ale o soutěž, takže jednotlivé programy PROVUK mezi sebou nebudou soutěžit.

A ještě poslední otázka: bude PRVOUK vypsán na konkrétní časový úsek a jak se pokryjí náklady prvního pololetí?

Počítá se s tím, že systém PROVUK bude realizován v pětiletých intervalech, přičemž po prvních dvou letech bude Vědecká rada UK hodnotit průběžnou, takzvanou bilanční zprávu. Struktura programů bude projednána Vědeckou radou UK prvního března a projekty budou schváleny koncem června. Do té doby se přidělí finanční prostředky fakultám a dalším součástem UK podle stejných pravidel jako v roce 2011.

Související:

Program rozvoje vědních oblastí na UK (PRVOUK) – současný stav a vývoj Univerzitu Karlovu čeká od příštího roku zásadní změna ve financování vědy Proč UNCE Jak dál v institucionálním výzkumu na Univerzitě Karlově?