Počátek roku 2018 ve znamení plesové sezóny

Začátek roku 2018 je ve znamení ostrého nástupu plesové sezóny, kterou, dá se říci již dosti tradičně, zahájil na Žofíně ples 1. lékařské fakulty UK. Již stotřicátý v pořadí!

O týden později jej taktéž na Žofíně následoval ples Univerzity Karlovy, jehož pořadí jsem nezaznamenal. Po skončení zkouškového období budou postupně následovat plesy dalších fakult a mezi nimi i té naší. Přestože tradice plesů Přírodovědecké fakulty sahá hluboko do minulého tisíciletí, nejsme zatím schopni pořadí našeho plesu určit. Že se nevyrovnáme v počtu plesů 1. lékařské fakultě, je zřejmé, protože naše existence coby samostatné fakulty se teprve blíží stovce let, ale pokud mne paměť neklame, můžeme se pohybovat minimálně někde kolem padesátky. Ve spolupráci s našimi kolegy-historiky se můžeme pokusit o upřesnění.

To pořadové číslo není zase až tak důležité, avšak bude ukazovat, že se naše fakulta drží středoevropské tradice pořádání plesů, na nichž se všichni účastníci z řad studentů a zaměstnanců naladí slavnostněji, oblečou se slavnostněji a jdou si užít společenské zábavy na trochu jiné úrovni než obvykle.

Plesy naší fakulty probíhaly v minulosti na několika adresách – např. v Národním domě na Vinohradech, Lidovém domě na Smíchově nebo v Kongresovém centru na Pankráci. V posledních letech tančíme a bavíme se v Kongresovém centru. Je to asi kompromis, v němž kladnou roli hraje blízkost fakulty, velký taneční parket a rovněž fakultní náklady. Nelze samozřejmě zastírat, že interiér není klasickým tanečním sálem, ale tančí se tam jednoznačně dobře. Alespoň taková je zpětná vazba od většiny účastníků našich plesů minulých.

Sám se plesů účastním velmi rád, byť přiznávám, že s již menší intenzitou vydávaného fyzického úsilí než před lety. Pořád mne ale baví sledovat, jak se najednou všichni změní, muži v černém a ženy ve večerních róbách vypadají úplně jinak než třeba v bílých laboratorních pláštích v praktiku. A o tom to všechno je. Udělat jednou za čas něco jiného, dobře se při tom pobavit a ještě získat příjemné vzpomínky, nové známé nebo se jen cítit jinak, ale určitě dobře. A tak by to mělo být.

prof. RNDr. Jiří Zima, CSc., děkan Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy