Nebát se zeptat

V každé vedoucí pozici – děkana nevyjímaje – člověk musí dělat řadu rozhodnutí na základě svého instinktu a bez možnosti příliš velkého prostoru pro rozvahu. Často tak činíme na základě vlastních zkušeností, pocitů a světonázoru, aniž bychom si ověřili, zda rezultáty budou dobře zapadat do koleček, která hýbou fakultou a vzdělávacím procesem. Pokud bych si vypůjčil příměr od profesora Kysely, vždy jsem vnímal funkci děkana jako někoho, kdo se kolem celé fakulty pohybuje s olejničkou a jejím procesům pomáhá, než jako toho, kdo do převodových koleček sype písek a maří celé soukolí. Je tedy mou povinností se někdy podívat po lepší olejničce.

I proto jsem se rozhodl provést na fakultě nezávislou evaluaci magisterského studijního programu, přestože žádný předpis, příkaz, akreditace nebo jiná potřeba mne k tomu nenutily. Je to na první pohled poněkud zvláštní v době nekončícího přívalu tabulek, hodnocení a evaluací, že se fakulta k něčemu takovému sama přihlásí dobrovolně, ale zvláštní neznamená hloupé nebo zbytečné. K tomuto účelu jsme pozvali profesora Richarda Grimese, emeritního profesora experimentální York Law School, jenž má bezpočet zkušeností s fungováním právního vzdělávání ze zemí kontinentálního práva i práva common law a který připravoval reformu právního vzdělávání v mnoha evropských, asijských i afrických zemí. Právě jeho návštěva byla proto v různých ohledech nenápadnou, ale do budoucna významnou událostí uplynulého týdne.

Profesor Grimes se během své návštěvy setkal s řadou zaměstnanců – od proděkanů po odborné asistenty, studenty i absolventy. Konzultoval také požadavky zaměstnavatelů, jako je Česká advokátní komora, Unie státních zástupců ČR nebo Notářská komora ČR. Samozřejmě není možné pokrýt v tak krátkém čase všechny respondenty, takže odpovědní lidé již chystají dotazníky a průzkumy, jež proběhnou po návštěvě profesora Grimese a které mají doplnit obrázek českého právního vzdělávání o několik dalších střípků informací.

Důvodem, proč jsem se k tomuto kroku rozhodl, je určitá potřeba nastavení zrcadla nám všem. Pokud si čtete příběhy Sherlocka Holmese od sira Arthura Conana Doyla, narazíte v nich na popis právnického vzdělávání, s jehož obdobnou formou se můžete setkat i dnes. Představu, že právníkům stačí posluchárna, zákon a křída, je v 21. století nutné považovat za dávno překonanou. Zodpovězte si sami následující otázku – vložili byste důvěru raději do absolventa, který si odseděl všechny přednášky v osmisethlavém davu, nebo právníka, který již při studiu pracoval s reálnými klienty, psal návrhy smluv a učil se na základě vlastních zkušeností pod vedením svého učitele? Lékaře, který nikdy neviděl pacienta, byste také asi nechtěli.

Spolupráce s Richardem Grimesem tomuto procesu může pomoci – není to něco, co musíme udělat, protože nám to někdo přikazuje, ale protože dříve či později nás k tomu přinutí okolnosti a tlak konkurence jiných fakult. A v takovém případě je z pohledu děkana rozumnější nechat si poradit od přítele než se rozhodovat v řádu několika týdnů pod tlakem okolností. Na druhou stranu to vyžaduje určitou odvahu, která spočívá v potřebě nebát se o radu zeptat.

prof. JUDr. Jan Kuklík, DrSc., děkan Právnické fakulty Univerzity Karlovy

Projekt „Zvýšení kvality vzdělávání na UK a jeho relevance pro potřeby trhu práce“ je spolufinancován Evropskou unií (reg. č. CZ.02.2.69/0.0/0.0/16_015/0002362).